ČNB drží sazby beze změny, inflace klesá, rizikem zůstává ropa a jádrové ceny

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
ČNB a inflace: sazby beze změny

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Hanna Syniavska

10.03.2026

ČNB drží sazby beze změny, inflace klesá, rizikem zůstává ropa a jádrové ceny — ČNB vyčkává, inflace klesá

Česká inflace na začátku roku 2026 znatelně zpomalila, ale centrální banka i přes nové tlakové faktory zatím nechce hýbat s úrokovými sazbami. Podle materiálu HN.cz, který se opírá o data ČSÚ a ČNB, meziroční růst spotřebitelských cen v únoru klesl na 1,4 % a v březnu se celkový indikátor pohyboval kolem 1,6 %, především díky levnějším energiím a potravinám. Zároveň však jádrová inflace zůstává zvýšená a v únoru 2026 dosahovala zhruba 2,7 %, což podle textu omezuje prostor pro rychlé uvolňování měnové politiky i v situaci, kdy ropa a plyn zdražují kvůli konfliktu na Blízkém východě.

Hlavní body

ČNB v březnu 2026 ponechala sazby beze změny navzdory růstu cen ropy, jádrová inflace zůstává na 2,7 % a omezuje prostor ke snižování sazeb.
Ekonomika ČR vzrostla v roce 2025 o 2,6 % tažená domácí poptávkou, průmysl a export však zaostávaly, což vytváří nerovnoměrné oživení.
Deflační tlaky z Číny snižují dovozní inflaci, avšak zdražení energií zvyšuje náklady firem a nejistotu ohledně vývoje tuzemské inflace.

Inflace brzdí energie, jádro zůstává vysoko

Podle materiálu publikovaného na Hospodářských novinách celková inflace v prvních měsících roku 2026 výrazně zpomalila, v únoru podle ČSÚ klesla meziročně na 1,4 % a v březnu se celkový indikátor pohyboval kolem 1,6 %. Ke zpomalení podle textu přispělo zejména zlevnění energií a potravin, které snížilo tlak na spotřebitelský koš domácností. Současně ale přetrvává rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací, protože ceny mimo energie a potraviny rostou rychleji. ČNB uvádí, že jádrová inflace v únoru 2026 dosahovala přibližně 2,7 %, a právě tento ukazatel má omezovat prostor pro rychlé snižování sazeb. Materiál zároveň připomíná, že ČNB v březnu 2026 neplánuje měnit úrokové sazby ani přes zdražování ropy a plynu.

Růst ekonomiky táhne poptávka, průmysl zaostává

Česká ekonomika v roce 2025 podle revidovaného odhadu ČSÚ vzrostla o 2,6 %, a růst měl být poháněn především domácí poptávkou. Text současně zmiňuje, že průmysl a export zaostávaly, což signalizuje nerovnoměrné oživení napříč sektory. Pro měnovou politiku to vytváří smíšený obraz, spotřeba může podporovat cenové tlaky, zatímco slabší zahraniční poptávka působí opačně. Materiál uvádí, že ČNB stojí mezi dilematem podpory ekonomiky nižšími sazbami a potřebou bránit inflační rizika. Do rozhodování navíc vstupují i domácí mzdové a fiskální tlaky, které mohou inflaci znovu přiživit. Pro trhy má postoj centrální banky význam také kvůli dopadu na kurz koruny a úvěrové podmínky.

Čínská deflace snižuje dovozní ceny, ropa zvyšuje nejistotu

Externí deflační tlaky z Číny mohou podle textu tlumit importovanou inflaci v Česku, protože v Číně klesají spotřebitelské i výrobní ceny a země vykazuje rekordní obchodní přebytek. Tento kanál by mohl zlevňovat část dováženého zboží a zmírňovat tlak na ceny v tuzemsku, zejména u výrobků citlivých na globální cenovou konkurenci. Proti tomu ale stojí aktuální energetické šoky z Blízkého východu, které mohou rychle promítat dražší ropu a plyn do cen pohonných hmot a nákladů firem. Materiál tak popisuje protichůdná rizika, která komplikují výhled inflace i rozhodování bankovní rady. V praxi to dopadá rozdílně na jednotlivé skupiny, domácnosti citlivé na ceny potravin a bydlení čelí vyšším nákladům, zatímco část služeb a nájemního sektoru z růstu cen krátkodobě profituje. Z hlediska firem a exportérů text zároveň upozorňuje na kombinaci slabší zahraniční poptávky, silnější koruny a dalších bariér, které mohou tlumit investice i ziskovost.

Již dříve jsme informovali o prudkém růstu cen ropy v důsledku eskalace konfliktu s Íránem, který posunul Brent a WTI nad 100–110 dolarů za barel. Text popisoval riziko narušení dodávek (včetně citlivosti na situaci kolem Hormuzského průlivu) i okamžitou reakci trhů a upozorňoval, že dražší energie zvyšují inflační rizika pro ekonomiku.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?