Česko navrhuje převést financování ČT a ČRo do státního rozpočtu

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Převod financování ČT a ČRo

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Hlas trhu

Regulátoři

Centrální banky

Olga Shendetskaya

14.04.2026

Česko navrhuje převést financování ČT a ČRo do státního rozpočtu — Změna financování médií

Ministerstvo kultury 14. dubna představuje návrh zákona, podle něhož mají být Česká televize a Český rozhlas od roku 2027 financovány přímo ze státního rozpočtu namísto koncesionářských poplatků. Podle textu článku má pevná částka pro obě instituce v roce 2027 činit 7,8 miliardy Kč, z toho 5,74 miliardy Kč pro ČT a 2,07 miliardy Kč pro ČRo. Návrh tak konkretizuje dřívější koaliční plán a otevírá debatu o rozpočtové stabilitě i redakční nezávislosti veřejnoprávních médií.

Hlavní body

Česká vláda navrhla od 1. ledna 2027 zrušit televizní a rozhlasové poplatky a financovat ČT a ČRo přímo ze státního rozpočtu.
Česká televize očekává v roce 2026 z poplatků 6,73 miliardy Kč, nový model by podle ředitele Hynek Chudárka znamenal ztrátu přes 2 miliardy Kč a 30 procent příjmů.
Opozice a část mediální obce varují, že financování ze státního rozpočtu může zvýšit politický vliv na ČT a ČRo a ohrozit jejich nezávislost.

Rozpočtový model pro rok 2027 a parametry změny

Navržený systém počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků k 1. lednu 2027 a jejich nahrazením přímým příspěvkem ze státního rozpočtu. Součástí modelu je také valorizace a zachování doplňkových příjmů z reklamy a prodeje práv. Text zároveň uvádí, že samostatné rady médií mají zůstat zachovány a hospodaření má kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.

Ve srovnání s očekávaným výnosem z poplatků pro rok 2026 jsou navržené částky nižší. Česká televize podle uvedených údajů očekává letos z poplatků 6,73 miliardy Kč a Český rozhlas 2,48 miliardy Kč. Právě tento rozdíl se stává hlavním bodem sporu o to, zda nový model zachová současný rozsah výroby a vysílání.

Debata se vede i o přechodných úlevách pro vybrané skupiny plátců a o možných výjimkách během přechodu na nový režim. V materiálu se objevují také úvahy o dobrovolných příspěvcích od občanů. Základní směr návrhu ale zůstává stejný, veřejnoprávní média mají nově čerpat hlavní financování ze státního rozpočtu.

Dopady na Českou televizi, rozhlas a mediální trh

Vedení České televize dlouhodobě upozorňuje, že poplatkový model považuje za stabilnější zdroj příjmů. V článku je citován generální ředitel ČT Hynek Chudárek, podle něhož by instituce při navrhované změně přišla o více než 2 miliardy Kč, tedy asi o 30 procent příjmů. To by podle něj znamenalo tlak na úspory, omezení výroby a zásah do fungování redakce.

Český rozhlas čelí vedle obecné změny financování také diskusi o omezení zahraničního vysílání. Text připomíná, že v parlamentu se objevují iniciativy směřující k zachování této části služby, především ze strany poslanců ANO. Výsledná podoba zákona tak může ještě projít dílčími úpravami podle politické dohody.

Širší dopad se týká i domácího mediálního trhu a vnímání nezávislosti veřejné služby. Opozice i část mediální obce varují, že přesun financování pod státní rozpočet může zvýšit politický vliv na ČT a ČRo. Zastánci změny naopak argumentují požadavkem voličů na zrušení poplatků a přehlednějším rozpočtovým modelem.

Právní a redakční rizika zůstávají v centru sporu

Do debaty vstupuje také evropská rovina. Podle článku Evropská komise řeší loňské navýšení koncesionářských poplatků z hlediska možné nedovolené státní podpory, což přidává celé věci právní nejistotu. Spor o minulý systém financování se tak překrývá s přípravou jeho možné náhrady.

Současně se rozšiřuje diskuse o redakční autonomii a vyváženosti zpravodajství. Text připomíná březnový odchod Václava Moravce z České televize a následné dočasné nasazení pořadu Speciál ČT24. Téma financování se proto neomezuje jen na rozpočtové položky, ale zasahuje i do personální stability a podoby veřejné debaty.

Pro mediální sektor v Česku jde o jednu z nejvýznamnějších změn posledních let. Pokud návrh projde, změní se nejen zdroj příjmů veřejnoprávních institucí, ale i způsob, jakým budou obhajovat dlouhodobé investice, programové priority a nezávislost vůči politické reprezentaci. Právě tyto otázky nyní určují další fázi legislativní i veřejné diskuse.

V našem předchozím materiálu jsme se věnovali tomu, jak by zapojení volných prostředků obcí a krajů do systému státní pokladny mohlo snížit potřebu státních výpůjček a zlevnit správu veřejných financí. Upozornili jsme ale také na technická omezení a rozhodování samospráv, které mohou praktický přínos tohoto řešení výrazně oslabit.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?