Sergey Shendetskyi

České zemědělství hledá rovnováhu mezi produkcí a péčí o krajinu

České zemědělství hledá rovnováhu mezi produkcí a péčí o krajinu
Zemědělství na rozcestí

České zemědělství čelí rostoucímu tlaku, aby vedle výroby potravin posilovalo i ochranu půdy, vody a biodiverzity. Debata odborníků zároveň ukazuje, že o budoucím směru odvětví rozhodnou jak domácí nastavení dotací, tak připravované změny společné zemědělské politiky EU po roce 2027.

Hlavní body

  • Čeští odborníci kritizují současný dotační systém, který podle nich více odměňuje produkci než péči o půdu a krajinu, což snižuje motivaci k udržitelným postupům.
  • Návrhy Evropské komise po roce 2027 vyvolávají v Česku obavy z poklesu zemědělského rozpočtu a přesunu financování do soutěže národních rozpočtů.
  • Debata zdůrazňuje nutnost přesněji cílit dotace, podporovat diverzifikaci a zvyšovat přidanou hodnotu produkce, aby sektoru zůstala ekonomická stabilita.

Tlak na změnu dotačních a hospodářských pravidel

Jak uvedly Hospodářské noviny z konference Proměny zemědělství, mezi odborníky panuje shoda, že česká krajina se dlouhodobě potýká s erozí půdy, slabým zadržováním vody a úbytkem biodiverzity, zatímco řešení zůstávají sporná.

Diskuse ukazuje, že problémy nevycházejí jen z přírodních podmínek, ale také z historicky utvářené struktury velkých zemědělských podniků a z ekonomických pobídek, které ovlivňují způsob hospodaření na polích. Podle účastníků má dotační politika zásadní vliv na to, zda farmy dávají přednost krátkodobým výnosům, nebo dlouhodobé udržitelnosti.

Část panelistů kritizuje současný systém podpor s tím, že stále více odměňuje produkci než environmentální funkce zemědělství. Právě to podle nich oslabuje motivaci k šetrnějšímu hospodaření a komplikuje snahu přizpůsobit sektor novým klimatickým i krajinářským požadavkům.

Evropská reforma zvyšuje nejistotu českých farem

Druhý blok debaty se soustředí na budoucnost společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2027. Návrhy Evropské komise podle účastníků vyvolávají v Česku obavy zejména kvůli očekávanému reálnému poklesu zemědělského rozpočtu a kvůli úvahám o nahrazení dosavadního systému dvou pilířů jednotným fondem, v němž by zemědělství soutěžilo s dalšími výdajovými prioritami.

Kritika míří také na návrh zastropování přímých plateb a na možnost, že financování zemědělství se více přesune do soutěže národních rozpočtů, kde by silnější pozici měly bohatší státy. V českých podmínkách by takový posun mohl znamenat citelnější dopady na domácí farmy.

V debatě se proto vrací i otázka, jak má české zemědělství vypadat v příštích deseti až patnácti letech. Převládá názor, že sektor musí lépe spojit produkci kvalitních potravin s ochranou půdy, vody a krajiny, přičemž změny musejí být pro farmáře ekonomicky zvládnutelné a postupné. Jako hlavní priority zaznívají přesnější cílení dotací, podpora diverzifikace a větší důraz na přidanou hodnotu produkce.

V našem dřívějším článku o jednání Rady AGRIFISH jsme psali o tlaku na evropské zemědělství kvůli nízkým cenám komodit, vysokým nákladům a dopadům klimatických extrémů, což zhoršuje likviditu farem. Upozornili jsme také, že Česko na úrovni EU žádá rychlé a cílené využití navýšené zemědělské rezervy a zároveň v debatě o politice po roce 2027 prosazuje zjednodušení pravidel, menší administrativu a flexibilnější nastavení podpory.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.