Česko čelí růstu nákladů na silnice a paliva kvůli napětí v Perském zálivu

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Růst nákladů na silnice a paliva

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Hanna Syniavska

26.05.2026

Česko čelí růstu nákladů na silnice a paliva kvůli napětí v Perském zálivu — Dražší silnice i paliva

Růst cen ropy a narušení námořní dopravy v Perském zálivu nyní zvyšují tlak na českou ekonomiku, od dovozů pohonných hmot až po veřejné infrastrukturní projekty. Nejnověji se dopady promítají do zdražení asfaltu, které podle dostupných informací vytváří pro Ředitelství silnic a dálnic další miliardové rozpočtové komplikace.

Hlavní body

Cena asfaltové živice v Česku vzrostla z 7–8 tisíc Kč na více než 13 tisíc Kč za tunu, což výrazně prodražuje silniční stavby.
Vyšší ceny ropy a bitumenů ohrožují menší stavební firmy, zpomalují rekonstrukce a omezují tempo infrastrukturních investic v Česku.
Geopolitické napětí v Perském zálivu zvyšuje měsíční náklady Česka na fosilní paliva o 5 miliard Kč oproti únoru 2026 a zvyšuje inflaci.

Dopady dražšího asfaltu na silniční stavby

Jak uvádí Hospodářské noviny, růst cen asfaltové živice po narušení dopravy v oblasti Hormuzského průlivu výrazně prodražuje silniční stavby v Česku. Cena asfaltu se podle textu zvyšuje z dřívější úrovně kolem 7 až 8 tisíc korun za tunu na více než 13 tisíc korun za tunu, což zvyšuje tlak na rozpočty státu i stavebních firem.

Materiál uvádí, že trh asfaltových prací v Česku má objem kolem 20 miliard korun ročně a samotné ŘSD na tyto práce vydává přibližně 6 miliard korun. Pokud vysoké ceny vydrží do konce roku 2026, může to znamenat miliardové navýšení nákladů, odklady některých prací, přepočty rozpočtů i složitější vyjednávání se zhotoviteli veřejných zakázek.

Pod tlak se podle přehledu dostávají zejména menší stavební firmy, které mají omezený prostor absorbovat rychlé zdražení vstupů. Vyšší ceny ropy a bitumenů zároveň zasahují i další stavební materiály a logistiku, což může prodlužovat rekonstrukce a omezovat tempo infrastrukturních investic.

Širší tlak na české hospodářství

Text zároveň popisuje širší energetickou a dovozní zranitelnost české ekonomiky. Vicepremiér Karel Havlíček v dříve citovaném vyjádření uvedl, že zhruba 30 % nafty do Česka přichází z Německa, a upozornil na riziko nedostatku v souvislosti s omezeními dodávek od května.

Současné geopolitické napětí mezi U.S. a Íránem podle uvedených odhadů zvyšuje měsíční náklady Česka na nákup fosilních paliv asi o 5 miliard korun proti únoru 2026. Vedle pohonných hmot se sekundární tlak přenáší i do cen hnojiv, dopravy a potravin, což zvyšuje náklady zemědělců, dopravců i domácností.

Materiál připomíná, že námořní doprava zajišťuje asi 80 % světového obchodu, takže výpadky v klíčových trasách mají dopad i na vnitrozemské ekonomiky. Pro Česko to znamená vyšší inflační tlak, dražší provoz podniků a další riziko pro veřejné finance, pokud stát bude muset současně nést vyšší investiční náklady a řešit dopady dražších energií na ekonomiku.

V našem dřívějším článku o jednáních USA s Íránem ohledně obnovy lodní dopravy přes Hormuzský průliv jsme popsali, jak zprávy o pokroku v rozhovorech krátkodobě stlačily ceny ropy. Zároveň jsme upozornili, že dohoda se může protáhnout a že nejistota kolem průlivu zůstává klíčovým faktorem pro volatilitu energií a navazující tlak na náklady v ekonomice.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?