Česko chce zvýšit obranné výdaje nad úroveň Fialovy vlády, dvě procenta HDP podle Landovského brzy nemusí stačit

Traders Union
Všechny zprávy
Finanční zprávy
Česko zvýší obranné výdaje

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Olga Shendetskaya

před 11 hodinami

Česko chce zvýšit obranné výdaje nad úroveň Fialovy vlády, dvě procenta HDP podle Landovského brzy nemusí stačit — Vyšší české výdaje na obranu

Česká republika v roce 2026 podle oficiálních vyjádření nesplní cíl vydávat na obranu dvě procenta HDP, vláda ale míří alespoň nad hranici 1,85 procenta dosaženou v posledním roce kabinetu Petra Fialy. Debata se přitom posouvá od samotného plnění aliančního závazku k otázce, zda budou pro bezpečnost státu potřeba ještě vyšší výdaje a také nové financování.

Hlavní body

Kabinet Andreje Babiše plánuje zvýšit obranné výdaje Česka na nejméně 1,85 procenta HDP do konce letošního roku.
Jakub Landovský připouští nutnost půjčky na financování obrany, což signalizuje širší finanční rámec pro budoucí potřeby mimo alianční minimum.
Podle Landovského může být hranice dvou procent HDP brzy nedostatečná, což vytváří tlak na další růst obranných výdajů ČR.

Plán výdajů a role Landovského

Jakub Landovský upevňuje svou pozici na ministerstvu obrany poté, co uspěl ve výběrovém řízení na vrchního ředitele sekce. Jak uvedly Hospodářské noviny, vládní zmocněnec pro naplňování závazků vůči NATO říká, že cílem kabinetu Andreje Babiše je být na konci letošního roku v obranných výdajích přinejmenším nad úrovní 1,85 procenta HDP.

Landovský v rozhovoru uvedl, že nejde o cílené vymezování vůči politické konkurenci, i když politiku označuje za soutěž. Do plánů se podle něj promítá hlavně realismus a to, co se ještě letos dá stihnout.

Dopady na financování obrany

Současně připouští, že v souvislosti s bezpečností státu a jeho obranou bude potřeba sáhnout po půjčce. To naznačuje, že nynější debata už nesměřuje jen k dosažení aliančního minima, ale i k hledání širšího finančního rámce pro budoucí obranné potřeby.

Landovský také naznačuje, že hranice dvou procent HDP může být brzy nedostatečná. Pro český obranný sektor i veřejné finance to znamená tlak na rychlejší růst výdajů, pokud má země plnit závazky vůči NATO a zároveň reagovat na širší bezpečnostní požadavky.

V našem dřívějším článku jsme popsali plán české vlády na další růst obranných výdajů a to, že Česko se i přes posun nad 1,85 % HDP pravděpodobně nedostane v roce 2026 na alianční cíl 2 % HDP. Vysvětlili jsme také, jak Jakub Landovský posiluje roli na ministerstvu obrany a proč má jeho působení zlepšit koordinaci rozpočtových a strategických priorit, i za cenu vyššího tlaku na veřejné finance.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?