Česko hledá škrty v rozpočtu, ekonom upozorňuje na potřebu snížit deficit o 200 miliard

Česko hledá škrty v rozpočtu, ekonom upozorňuje na potřebu snížit deficit o 200 miliard
Česko řeší rozpočtové škrty

Koaliční jednání o státním rozpočtu pokračují v době, kdy návrh na příští rok počítá s jedním z nejvyšších schodků v historii. Debatu posiluje varování, že bez výraznějšího omezení provozních výdajů a části sociálních výdajů nelze podle ekonomů udržitelné veřejné finance obnovit.

Hlavní body

  • Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozorňuje, že pro udržitelný rozpočet je nutné snížit deficit zhruba o 200 miliard korun.
  • Návrh ministryně financí Aleny Schillerové předpokládá na příští rok rozpočtový schodek 389 miliard korun, druhý nejvyšší v historii Česka.
  • Marek varuje, že vysoké schodky krátkodobě podporují ekonomiku, ale zvyšují budoucí náklady a zadlužení státu s dopadem na další generace.

Tlak na konsolidaci veřejných financí

Jak uvádí HN.cz, hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v rozhovoru zpochybňuje, zda česká ekonomika v období růstu vůbec potřebuje tak silný výdajový impuls ze státního rozpočtu.

Podle Marka nelze k současnému deficitu, který země zdědila po předchozí vládě a po nedokončené fiskální konsolidaci, automaticky přidávat i všechny investiční resty. Pokud chce stát více investovat, musí tomu podle něj předcházet snížení provozní části rozpočtu a úspory v sociální politice.

Marek říká, že pro udržitelné finance nestačí dílčí škrty a že z deficitu je nutné ubrat zhruba 200 miliard korun. Vysoké schodky sice mohou krátkodobě podpořit ekonomickou aktivitu, zároveň ale vytvářejí budoucí náklady, které bude nutné splatit.

Rozpočtový návrh a dopady na ekonomiku

Ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO navrhla rozpočet na příští rok se schodkem 389 miliard korun, což by znamenalo historicky druhý nejvyšší deficit. Vládní koalice nyní návrh ještě upravuje před finálním schválením.

Podle ekonoma nejde v debatě o rozpočtu jen o politické gesto, ale o rozhodnutí s přímým dopadem na chování ekonomiky i na budoucí zadlužení státu. Upozorňuje, že hlavní otázkou není jen podpora růstu v současnosti, ale také to, zda současná úroveň schodku nepřenáší nepřiměřené břemeno na další generace.

V našem dřívějším článku o návrhu státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun jsme vysvětlili, že by šlo o druhý nejvyšší deficit v historii a že výdaje mají růst rychleji než příjmy. Zároveň jsme upozornili na rizika rostoucího dluhu, nákladů na jeho obsluhu a na to, jak plánované investice či jiné výdajové priority mohou ovlivnit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.