Evropská komise představuje plán elektrifikace a revizi systému EU ETS pro průmysl EU

Evropská komise představuje plán elektrifikace a revizi systému EU ETS pro průmysl EU
EU představuje energetické reformy

Vzhledem k vysokým nákladům na energie a pokračující závislosti na dovážených fosilních palivech představuje Evropská komise Akční plán elektrifikace spolu s revizí systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), aby posílila konkurenceschopnost, dekarbonizaci a energetickou nezávislost. Balíček zahrnuje indikatívní cíl elektrifikace ve výši 46 % do roku 2040 a revidovaný rámec uhlíkového trhu, jehož cílem je nasměrovat více investic do průmyslové transformace před rokem 2030.

Hlavní body

  • Evropská komise cílí na 46% míru elektrifikace EU do roku 2040, což by mělo přinést roční úspory na dovozu fosilních paliv ve výši 260 miliard eur a posílit energetickou bezpečnost.
  • Revize ETS zvyšuje lineární redukční faktor na 3,7 % (2031–2035) a 1,7 % (2036–2040), umožňuje 2 % vysoce kvalitních mezinárodních kreditů a přidává 100 miliard eur na dekarbonizaci průmyslu.
  • Návrhy zahrnují snížení nákladů na elektřinu vůči plynu, rozšíření zavádění chytrých měřičů a povinnost využít až 50 % národních příjmů z ETS na dekarbonizaci sektorů ETS.

Tento článek byl přeložen z originálu. Přečtěte si původní verzi od našeho korespondenta zde.

Cíle elektrifikace a změny na uhlíkovém trhu

Jak uvádí Evropská komise, balíček má urychlit přechod průmyslu, dopravy a budov na elektřinu v době, kdy je 70 % elektřiny v EU vyráběno z domácích čistých zdrojů, ale míra elektrifikace v EU zůstala za poslední dekádu na 23 %.

Komise uvádí, že v rámci balíčku Energetické unie po roce 2030 posoudí indikatívní cíl elektrifikace ve výši 46 % do roku 2040. Podle ní by dosažení této úrovně mohlo snížit účet EU za dovoz fosilních paliv o 260 miliard eur ročně do roku 2040 a zároveň zlepšit energetickou bezpečnost, odolnost a cenovou konkurenceschopnost.

Revize ETS zachovává roli systému v klimatické transformaci, ale upravuje jeho trajektorii tak, aby odrážela současné geopolitické a ekonomické tlaky na průmysl EU. Návrh aktualizuje lineární redukční faktor na 3,7 % pro období 2031–2035 a 1,7 % pro období 2036–2040 a umožňuje až 2 % vysoce kvalitních mezinárodních kreditů v letech 2036–2040 na podporu dekarbonizačních projektů v zahraničí a poskytuje flexibilitu, protože domácí snižování emisí bude obtížnější.

Revidovaný rámec se také zaměřuje na investice. Komise uvádí, že Průmyslová dekarbonizační banka bude mít k dispozici 100 miliard eur na dekarbonizaci průmyslu, přičemž ETS Investment Booster bude dostupný před rokem 2030 jako první fáze banky, zatímco členské státy budou muset vynaložit 50 % národních příjmů z ETS na dekarbonizaci sektorů ETS.

Bezplatná alokace pro firmy bude pokračovat i po roce 2030 a bude úžeji vázána na investice do dekarbonizace v Evropě. Návrh také začleňuje trvalé odstraňování uhlíku do systému EU ETS, zvyšuje bezplatnou alokaci pro průmysl o 6 miliard eur na období 2026–2030 prostřednictvím samostatného návrhu benchmarků a zpomaluje snižování bezplatné alokace pro sektory zahrnuté do mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích až do roku 2038.

Úleva pro průmysl a dopady na spotřebitele

Komise navrhuje také změny v Rezervě tržní stability s cílem posílit stabilitu trhu, zachovat likviditu a snížit nadměrnou cenovou volatilitu, což doplňuje její dubnový návrh na zastavení automatického zneplatnění povolenek držených v rezervě. Uvádí, že revize také posiluje systém EU ETS pro letectví a námořní dopravu a rozšiřuje jej na spalování odpadu, s cílem vytvořit obchodní příležitosti, řešit rizika obcházení a sladit se s mezinárodním vývojem.

Pro spotřebitele a podniky je Akční plán elektrifikace zaměřen na zúžení cenového rozdílu mezi elektřinou a fosilními palivy a urychlení zavádění technologií, jako jsou tepelná čerpadla, elektromobily a baterie. Komise uvádí, že elektřina často stojí třikrát více než plyn, zatímco pomalé připojování k síti a slabé obchodní pobídky brzdí širší rozšíření.

Návrh na „odolnost vůči budoucnosti“ účtů za elektřinu by umožnil členským státům snížit poplatky za síť pro některé skupiny spotřebitelů a daně pro energeticky náročné podniky, rozšířit zavádění chytrých měřičů a zajistit, aby elektřina nebyla zdaněna více než plyn. Plán také uvádí nástroje ke snížení počátečních nákladů v budovách, dopravě a průmyslu, včetně sociálních leasingových schémat, finančních nástrojů ETS, Sociálního klimatického fondu, Průmyslové dekarbonizační banky a mechanismu trhu s čistým teplem.

Komise dodává, že rychlejší rozvoj sítí zůstává zásadní pro umožnění elektrifikace ve velkém měřítku. Uvádí, že balíček pro sítě navržený loni by měli spoluzákonodárci přijmout do konce roku, zatímco širší podpora výrobních kapacit, investičních projektů a dovedností pracovní síly by mohla pomoci uvolnit tvorbu pracovních míst v celém hodnotovém řetězci čisté energie v Evropě.

V našem dřívějším článku o plánované revizi systému EU ETS Evropské komise jsme se věnovali návrhům na nasměrování větší části příjmů z uhlíkového trhu do těžkého průmyslu a zároveň zpomalení tempa budoucího zpřísňování emisí. Změny by udržely bezplatné povolenky úžeji navázané na investice do čistších provozů v Evropě, zpomalily by snižování dostupných povolenek po roce 2030 a upravily prvky rozsahu systému s cílem snížit přeshraniční tření.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.