ČNB zvažuje zvýšení sazeb o 25 bazických bodů

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Krypto zprávy

Finanční zprávy

Měny

Hlas trhu

Zprávy regulátorů

Dan Blystone

před 5 hodinami

ČNB zvažuje zvýšení sazeb o 25 bazických bodů — ČNB zvažuje růst sazeb

Česká národní banka před svým červnovým zasedáním řeší vyrovnanou debatu mezi ponecháním úrokových sazeb beze změny a jejich zvýšením o 25 bazických bodů. Pro rozhodování jsou důležité pokračující růst mezd, rychlejší úvěrová expanze i výhled inflace na začátku příštího roku, zatímco ekonomika podle bankovní rady nepřehřívá.

Hlavní body

ČNB na zasedání 18. června zvažuje zvýšení hlavní repo sazby z 3,50 % o 25 bazických bodů kvůli růstu mezd a silné úvěrové expanzi.
Jan Procházka zdůrazňuje, že případné zvýšení sazeb bude jednorázové a není počátkem nového cyklu utahování měnové politiky.
Proti zvýšení stojí ukotvená inflační očekávání, slabý ekonomický výkon a restriktivní kurz koruny, Procházka odmítá tržní tipy na růst sazeb o 100 bazických bodů v roce jako nereálné.

Červnové zasedání a argumenty pro oba scénáře

Jak uvedl člen bankovní rady Jan Procházka v rozhovoru pro Reuters, diskuse na zasedání České národní banky 18. června je podle něj vyrovnaná mezi stabilitou sazeb a jejich mírným zvýšením. Hlavní repo sazba nyní činí 3,50 % a trh do ocenění zahrnuje možnost zvýšení o 25 bazických bodů.

Procházka říká, že argumentem pro mírné utažení měnové politiky je pokračující růst mezd, stále svižná úvěrová expanze a snaha vyslat signál, že centrální banka chce držet inflaci pod kontrolou. Inflace by podle něj měla na začátku příštího roku vystoupat nad 3 %, přičemž rozhodování může ovlivnit právě výhled pro leden a únor.

Zároveň zdůrazňuje, že případné zvýšení sazeb by nepředstavovalo začátek nového cyklu utahování měnové politiky. Pokud by banka k takovému kroku přistoupila po roce stability, šlo by podle něj spíše o jednorázový zásah, který by mohl být poměrně rychle vrácen zpět.

Dopady pro ekonomiku a tržní očekávání

Proti zvýšení sazeb podle Procházky stojí ukotvená inflační očekávání, utlumený výkon ekonomiky a skutečnost, že měnová politika i kurz koruny už nyní působí restriktivně vůči růstu. Uvedl také, že ekonomika sama o sobě takto vysoké sazby bezprostředně nepotřebuje.

Za inflační rizika dál označuje mzdy, spotřebu a ceny rezidenčních nemovitostí. Současně ale dodává, že pokud se tato rizika neprojeví výrazněji a inflační očekávání se vrátí na úrovně před nejistotou spojenou s konfliktem kolem Íránu a uzavřením Hormuzského průlivu, zvýšení sazeb nemusí být nezbytné.

Procházka také odmítá tržní sázky na růst sazeb až o 100 bazických bodů během jednoho roku jako nereálné. Fiskální politika podle něj zůstává inflačním rizikem, i když je do značné míry předvídatelná, zatímco opatření ke snížení cen paliv a účtů za energie celkový obrázek částečně znejasňují.

V našem dřívějším článku o růstu hypotečních sazeb v Česku jsme popsali, že průměrná nabídková sazba se na začátku června zvýšila na 5,30 % a domácnostem tím dál zdražuje financování bydlení. Upozornili jsme také, že za tlakem na hypotéky nestojí jen aktuální repo sazba ČNB, ale hlavně vývoj delších tržních sazeb, takže výrazné zlevnění hypoték do konce roku analytici neočekávají.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?