Prezident Petr Pavel v dopise zveřejněném Pražským hradem uvádí, že chce počátkem července v souladu se svými ústavními pravomocemi stát v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Premiéra Andreje Babiše zároveň vyzývá, aby se summitu zúčastnil spolu s ním a podrobně vysvětlil postoj vlády k obranným výdajům a k plnění závazků přijatých loni v Haagu. Spor přichází v době, kdy kabinet čelí debatě o tom, zda letošní české výdaje na obranu odpovídají aliančním požadavkům.
Hlavní body
- Prezident Pavel požaduje vést českou delegaci na summitu NATO s odkazem na ústavní kompetenci a dlouhodobou praxi účasti hlavy státu.
- Vláda a premiér Babiš trvají na tom, že zahraniční politiku určuje kabinet, a odmítají prezidentovu účast s tím, že výdaje na obranu za 2024 tvoří 1,73 procenta HDP.
- Spor o složení delegace a kompetence zesiluje domácí politické napětí a může ovlivnit jednotné prosazení českých pozic a obhajobu závazků v NATO.
Ústavní role a spor o vedení delegace
Pavel v dopise premiérovi píše, že se opírá o ústavní kompetenci prezidenta zastupovat stát navenek i o dlouhodobou praxi při účasti České republiky na aliančních summitech. Uvádí také, že svou přítomností chce zajistit kontinuitu zahraniční a bezpečnostní politiky, které se podle něj významně prolínají s působností hlavy státu. Prezident dodává, že Babiše kontaktuje písemně po vzájemném telefonátu a s ohledem na nemožnost osobního setkání.Premiér už v polovině března řekl, že by na summit měl jet on spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Macinka po zveřejnění dopisu uvedl, že Českou republiku mají na formálních summitech v zahraničí zastupovat pouze veřejní činitelé s reálným politickým vlivem v zemi. V posledních dnech prezidentovu účast opakovaně odmítá a tvrdí, že zahraniční politiku určuje vláda a Česko není prezidentská republika.
Obranné výdaje jako hlavní bod jednání
V dopise Pavel připomíná, že mezi hlavní témata summitu patří výdaje na obranu a plán naplňování závazků přijatých loni na summitu v Haagu. Právě v této oblasti chce, aby premiér osobně vysvětlil pozici české vlády. Babiš už dříve uvedl, že zástupci vlády podle něj lépe než prezident objasní spojencům včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa výši letošních obranných výdajů v českém rozpočtu.NATO nyní požaduje, aby členské státy vydávaly na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. Výdaje ministerstva obrany v letošním rozpočtu odpovídají 1,73 procenta HDP, přičemž k dosažení dvouprocentní hranice mají přispět i některé výdaje na dopravní stavby. Národní rozpočtová rada však vyjádřila pochybnosti, zda aliance tyto položky uzná jako obranné.Dopad sporu na českou pozici v alianci
Debata o složení české delegace přichází v citlivém období před aliančním summitem, kde se bude posuzovat nejen plnění finančních závazků, ale i soudržnost členských států v bezpečnostní politice. V minulosti se summitů NATO za Českou republiku účastnili jak premiéři, tak prezidenti, a Pavel byl přítomen na všech jednáních od nástupu do funkce, tedy ve Vilniusu, Washingtonu i Haagu. Současný spor tak nepředstavuje jen protokolární otázku, ale i test koordinace mezi Hradem a vládou při obhajobě českých závazků vůči spojencům.Napětí dále zesiluje domácí politický konflikt mezi prezidentskou kanceláří a částí vládního tábora. Motoristé označují prezidenta za součást opozice od vyhrocení sporu kolem jmenování Filipa Turka ministrem. Rozhodnutí o tom, kdo Českou republiku v Ankaře povede, tak může ovlivnit i to, jak jednotně bude země vystupovat v debatě o obraně a rozpočtových prioritách.Dříve jsme informovali o debatě kolem pravomocí prezidenta při jmenování členů bankovní rady ČNB a o tlaku na větší transparentnost odměňování vedení centrální banky. Vysvětlili jsme, že jde o střet mezi koncentrací rozhodovacích pravomocí a požadavky na veřejnou kontrolu a odpovědnost institucí, které mají zásadní dopad na stát i ekonomiku.
Nejnovější zprávy Excellence Trade
- Forex
- Crypto