Česko čelí finančním a plánovacím rizikům při výstavbě vysokorychlostní železnice
Česká republika zatím nemá vytvořené podmínky pro efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou chce dokončit zhruba do roku 2050. Kontrola zároveň ukazuje, že vedle chybějících zdrojů financování zůstávají neuzavřená i klíčová přeshraniční jednání a část očekávaných přínosů není podle auditorů dostatečně doložena.
Hlavní body
- Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje, že stát nemá zajištěné financování minimálních investičních nákladů na vysokorychlostní tratě ve výši 737 miliard Kč.
- NKÚ zjistil u části ze 15 prověřovaných veřejných zakázek na přípravu vysokorychlostní železnice za 2,5 miliardy Kč zvýšení vysoutěžených cen až o 126 % po změně zákona v roce 2023.
- Chybějící mezinárodní dohody, nedostatečná územní ochrana a nejasnosti v napojení tratí zpochybňují plánované dopravní přínosy a ekonomickou návratnost projektu.
Kontrola upozorňuje na financování a nepřipravenost projektu
Jak uvedl Nejvyšší kontrolní úřad, stát dosud nestanovil zdroje financování pro výstavbu sítě vysokorychlostních tratí, přestože minimální investiční náklady se odhadují na 737 miliard Kč. Správa železnic k 30. červnu 2025 už na přípravu projektu vynaložila 5,6 miliardy Kč, sama však podle zjištění kontroly nemá kapacitu hradit stavbu z vlastních zdrojů.Správa železnic a ministerstvo dopravy počítají mimo jiné s financováním z fondu CEF, úvěrů Evropské investiční banky a se zapojením PPP projektů. NKÚ ale upozorňuje, že i u PPP je nutná přímá finanční účast státu, která zatím není zajištěna, přičemž ve Francii podle úřadu dosahovala u železničních PPP projektů zhruba 50 % stavebních nákladů.
Kontrola se zaměřila také na zadávání veřejných zakázek. U 15 prověřovaných zakázek v celkové hodnotě 2,5 miliardy Kč NKÚ zjistil u části z nich růst vysoutěžených cen až o 126 %, což spojil se změnou zákona z roku 2023, která u nadlimitních sektorových zakázek zrušila třicetiprocentní limit pro přípustné navýšení ceny.
Dopravní přínosy a mezinárodní napojení zůstávají nejisté
Auditoři zároveň zpochybňují, zda se naplní hlavní deklarované přínosy projektu, tedy úspora času, rozvoj regionů, snížení nákladů dopravců a odlehčení silniční infrastruktuře. Podle NKÚ je například úspora času podmíněna dokončením ucelených tras a modernizací klíčových železničních uzlů, zatímco uzel Praha má být modernizován až v roce 2047, kdežto trať Praha, Brno, Břeclav má být uvedena do provozu už do roku 2036.Úřad upozorňuje i na rozpor mezi rychlostí spojení a regionálním rozvojem, protože více zastávek a sjezdů na trase prodlužuje jízdní dobu. Odkazuje také na zprávu Evropského účetního dvora z roku 2018, podle níž každá mezistanice na vysokorychlostní trati prodlužuje celkovou cestu v průměru o čtyři až 12 minut.
Další nejistota se týká nákladní dopravy a mezinárodního propojení. Podle kontroly nebyla v době prověrky platná ani jedna mezinárodní smlouva o novém přeshraničním spojení a jednání se sousedními státy dosud neskončila, zatímco rozdílné plánované rychlosti mohou omezit využití některých českých úseků projektovaných až na 320 km/h, pokud okolní země počítají s napojením pouze do 250 km/h.
Ministerstvo dopravy a Správa železnic navíc do ukončení kontroly nesplnily vládní úkol zajistit územní ochranu některých staveb, protože část tras rychlých spojení nebyla zanesena do územního rozvojového plánu České republiky. Z pohledu dopravního sektoru tak projekt zůstává významnou dlouhodobou investicí, jejíž ekonomická návratnost i realizační rámec podle zjištění NKÚ stále postrádají pevnější oporu.
V našem dřívějším článku jsme shrnuli závěry NKÚ k přípravě české sítě vysokorychlostních tratí, podle nichž stát stále nemá jasně určené zdroje financování a chybí i dokončené podmínky pro výstavbu včetně přeshraničních dohod. Kontrola zároveň upozornila na riziko, že se očekávané přínosy – jako úspora času či regionální rozvoj – nemusejí naplnit, a poukázala i na výrazné navyšování cen u části prověřovaných zakázek.
Nejnovější zprávy Transportation
- Forex
- Crypto