Česko chystá návrat EET 2.0, gastronomie čeká daňová úleva na spropitném i nové náklady

Všechny zprávy

Hlavní zprávy

Výběr redakce

Akcie

Kryptoměny

Finanční zprávy

Měny

Komodity

Centrální banky

Sholanke Dele

01.05.2026

Česko chystá návrat EET 2.0, gastronomie čeká daňová úleva na spropitném i nové náklady — EET 2.0 a úleva spropitného

Debata o omezení šedé ekonomiky v Česku se posouvá od studií a politických návrhů ke konkrétnějším parametrům obnovené elektronické evidence tržeb. Navrhovaná verze EET 2.0 má od roku 2027 spojit zjednodušenou evidenci s úlevami pro část podnikatelů a s osvobozením spropitného od daní do výše 7 % obratu.

Hlavní body

Ministerstvo financí ČR navrhuje EET 2.0 se zjednodušenou evidencí tržeb, daňovou úlevou na spropitném a výjimkami pro podnikatele do 1 milionu Kč ročně.
Návrh EET 2.0 počítá s dodatečnými příjmy do veřejných rozpočtů kolem 14 až 15 miliard Kč ročně, avšak predikce skutečného dopadu zůstávají nejisté.
Zavedení EET 2.0 pravděpodobně zvýší poptávku po pokladních systémech a bezhotovostních terminálech, což přímo ovlivní IT dodavatele, banky i platební trh.

Parametry návrhu a cíle opatření

Jak uvádějí Hospodářské noviny, expert Lukáš Urban hodnotí, že nová verze EET má přinést jednodušší režim evidence tržeb bez části dřívější administrativy a zároveň omezit motivaci k neformálním platbám v gastronomii. Součástí debatovaného nastavení je i osvobození spropitného od daní do stanoveného limitu, což má podle zastánců pomoci legalizovat část příjmů pracovníků v pohostinství.

Dříve představený koncept EET 2.0 počítá s povinnou evidencí bezhotovostních plateb, výjimkami pro menší podnikatele a režimem EET OFF pro živnostníky s ročními příjmy do 1 milionu Kč a paušální daní. Návrh navazuje na širší snahu zaměřit kontrolu hlavně na hotovostní sektory a současně zmírnit dopady na nejmenší provozovatele.

V pozadí zůstávají i starší studie, podle nichž šedá ekonomika v Česku dosahuje zhruba 14 % HDP. Tyto materiály doporučují návrat evidence tržeb, širší přijímání karet a digitalizaci státní správy jako hlavní nástroje pro zvýšení výběru daní a omezení nelegální práce, přestože přesný efekt jednotlivých opatření zůstává sporný.

Dopad na restaurace, stát a platební trh

Pro restaurace a hospody znamená návrat EET 2.0 smíšený dopad. Na jedné straně přibývají náklady na technologie, kompatibilitu zařízení a provozní přizpůsobení, na druhé straně mají část zátěže vyrovnat daňové úlevy včetně navrhovaného zvýhodnění spropitného a změn v gastronomii.

Stát a Finanční správa od opatření očekávají silnější analytický dohled a vyšší daňové inkaso. V materiálech se objevuje odhad dodatečných příjmů veřejných rozpočtů kolem 14 až 15 miliard Kč ročně, zároveň ale zaznívá kritika, že podobné prognózy nelze předem spolehlivě ověřit a skutečný fiskální přínos bude záviset na nastavení systému i ochotě podnikatelů pravidla dodržovat.

Z návrhu mohou těžit také dodavatelé pokladních systémů, provozovatelé platebních řešení a banky, protože rozšíření bezhotovostních plateb zvyšuje poptávku po terminálech a souvisejícím softwaru. Pro zaměstnance v gastronomii by legalizace části spropitného mohla znamenat vyšší čisté příjmy a lepší prokazatelnost výdělků při žádostech o úvěry či hypotéky.

V našem dřívějším článku o novele zákoníku práce k transparentnímu odměňování jsme popisovali, že připravované změny mají posílit právo uchazečů i zaměstnanců získat informace o průměrné mzdě na dané pozici a sjednotit pravidla při náboru. Zároveň jsme upozornili, že firmy tlačí na zmírnění návrhu kvůli vyšším nárokům na evidenci, interní procesy a celkovou administrativní zátěž, i když opatření může zvýšit srovnatelnost mezd na trhu práce.

Tento materiál může obsahovat názory třetích stran, žádná data a informace na této webové stránce nepředstavují investiční poradenství podle našeho Prohlášení. I když dodržujeme přísnou Redakční integritu, tento příspěvek může obsahovat odkazy na produkty od našich partnerů.

Líbil se vám článek?